Každá operace, při které dojde k porušení tkáně, zanechá jizvu. Může jít o malou jizvu po artroskopii kolene stejně jako o rozsáhlejší jizvu po operaci břicha. Jizva je výsledkem přirozeného procesu hojení. Tělo se snaží poškozené místo co nejrychleji uzavřít a obnovit jeho pevnost. Nově vzniklá tkáň ale není úplně stejná jako tkáň původní. Kolagenová vlákna jsou zpočátku méně uspořádaná a jizva je proto méně pevná a pružná. Postupně se jizva přestavuje a její mechanické vlastnosti se zlepšují. Tento proces trvá měsíce a může pokračovat i déle než rok. Péče o jizvu proto nekončí ve chvíli, kdy se rána uzavře.
Jak se jizva hojí?
Hojení probíhá v několika fázích, které se částečně překrývají. Nejprve se zastaví krvácení. Krevní destičky vytvoří krevní sraženinu a uvolní látky, které spouštějí další fáze hojení. Poté přichází zánětlivá fáze. Do místa poranění putují buňky imunitního systému, které odstraňují poškozené buňky a připravují tkáň na opravu. Mírné zarudnutí, otok a citlivost proto mohou být v prvních dnech součástí normálního hojení. Následuje tvorba nové tkáně. Aktivují se fibroblasty, které vytvářejí kolagen a další součásti vazivové tkáně. Vzniká nová, zatím nezralá jizva. Nakonec jizva dozrává a remodeluje se. Kolagenová vlákna se postupně přeskupují a zpevňují podle mechanického zatížení tkáně. Jizva se obvykle postupně zplošťuje, bledne a měkne. Právě poslední fáze trvá nejdéle, často několik měsíců, a fyzioterapie má velký význam.
Jizva není jen to, co vidíme na kůži
U hlubších operací se nehojí pouze kůže. Hojí se také podkoží, fascie, svaly a další tkáně. Jednotlivé vrstvy se při pohybu běžně posouvají vůči sobě. Po operaci může vzniknout vazivová tkáň, která jejich pohyb omezí. To může vést k pocitu tahu, napětí nebo omezení pohybu. Proto při práci s jizvou nesledujeme pouze její vzhled. Zajímá nás také její pohyblivost a vztah k okolním tkáním.
Jak s jizvou pracovat?
Péče se mění podle toho, jak dlouho je rána po operaci a jak se hojí.
První dny po operaci
V prvních dnech je rána obvykle krytá sterilním krytím. Čerstvou jizvu není vhodné masírovat ani mechanicky rozrušovat. Podle typu operace lze pracovat velmi jemně s okolními tkáněmi. Lehkým posunem kůže a podkoží můžeme snížit napětí v okolí operační rány, případně jemný tlak na jizvu přes sterilní krytí.
Po odstranění stehů
Jakmile je rána uzavřená a zhojená, můžeme začít pracovat přímo s jizvou. Používáme nejprve jemné pohyby do stran a posuny jizvy vůči okolní kůži. Postupně můžeme přidávat různé směry tahu, například pohyby ve tvaru písmene C nebo S.
Nejde o to jizvu silou „rozmasírovat“. Smyslem je obnovit její pohyblivost a umožnit jednotlivým vrstvám tkáně, aby se vůči sobě mohly volně pohybovat. Jizvu můžeme také pravidelně promazávat neparfemovaným krémem, sádlem nebo vazelínou. Promazání pomáhá omezit vysychání kůže a usnadňuje samotnou mobilizaci.
Přibližně po šesti týdnech
Pokud se rána dobře hojí, můžeme postupně přidávat intenzivnější práci s jizvou a okolními tkáněmi. Můžeme pracovat v podélném směru jizvy a postupně zvyšovat rozsah jejího pohybu. V této fázi už jizva snese větší mechanické zatížení, stále však platí, že intenzita terapie musí odpovídat konkrétní operaci a stavu tkáně. Šest týdnů je pouze orientační údaj. Malá kožní rána se hojí jinak než rozsáhlá operace břicha nebo rekonstrukce vazů v koleni.
Přibližně po třech měsících
V pozdější fázi hojení můžeme podle potřeby využít také silikonové pomůcky, například silikonové baňky nebo silikonové náplasti. Vhodné může být také tejpování nebo intenzivnější mobilizace okolních tkání.
Obecná poučení
Chraňte jizvu před sluncem. Nová jizva je citlivější na UV záření a může po něm výrazněji ztmavnout. Proto ji chraňte před přímým sluncem. S jizvou nepracujte, pokud rána krvácí, hnisá nebo z ní vytéká podezřelý sekret, výrazně otéká, je stále více zarudlá a teplá, rozestupuje se nebo se zvyšuje bolest.